čtvrtek 24. ledna 2019

MUDR. Jiří Šuk #NEKROLOG

Doma sfouknete svíčku a je tma.
Každopádně před tím bylo světlo.
V životě to tak jednoduché není.
Život je daleko složitější.

Život je jedna velká iMPROViZACE!
A i má řeč BUDE taková troCHu iMPROViZACE.
Mohla by třeba troCHu připomínat
slůvko, se kterým se rýmuje,
mohla by připomínat pojem ViZUALiZACE.

Smutná zpráva,
zemřel dlouholetý primář Jablonecké rehabilitace
MUDr. Jiří Šuk.

Byl to vynikající doktor,
věřte mi, měl jsem opakovaně možnost
pocítit sám na sobě jeho božský dar.

Byl velice šikovný, lidský,
mnoha lidem hodně pomohl,
měl vypěstovaný velký cit v rukou,
možná proto, že vždy musel nosit
poměrně velmi silné brýle.

Kdo jste ho poznal,
můžete mi to určitě potvrdit
a můžete si tak i zavzpomínat
a připomenout si tohoto výborného člověka.

Naše rodiny se kamarádí snad celý život.
Táta si s panem Šukem padli do oka.
My děti jsme běhali všichni závodně na lyžích.
Tam jsme se vlastně asi všichni poznali.
Naše maminky spolu jezdily později do lázní.

Naši tátové si říkali Medvědi.
Tak co Medvěde, jak se máš.
Tak co Medvěde co podniknem?

Byli jsme spolu dohromady,
někdy víc než se zbytkem rodiny.
Několik společných dovolených,
společné opékání buřtů, společné víkendy,
společné všelijaké akce a tak, určitě to znáte.
Z těch našich rodičů už je teď jen moje maminka.

Jana Šuková Všetičková je doktorka po tátovi
a je neuvěřitelně silná a statečná,
život ji naučil, život to po ní vyžaduje.
Má veškerý můj obdiv a úctu.

Vzpomínáš Jano na Lužnici,
byli jsme tam všichni
a tys byla nejstarší,
byla si naše velitelka.

Robert Šuk Kyncl je pan YouTube
a jeho veškerá moc bohužel v řešení
zásadní zdravotní situace jeho rodičů,
prostě nic nezmohla.
Takový je život.

Roberte nezapomenu jak jsme
spolu jeli na vandr do světa
a prostopovali se celým Rakouskem.
Obdivoval jsem, jak už tehdy si měl zcela jasno
čeho chceš dosáhnout a jasně si mi to vysvětlil.
Kolik ti bylo 18? Možná ani to ne.

Medvěde Jiří, měj se tam nahoře pěkně,
už můžeš, zase pěkně dohromady
i se svojí paní.

A vy Medvědi, jak jste si říkali,
vy oba Medvědi,
mějte se tam nahoře VšiCHni
spolu dohromady hezky PěKNě,
tak jako jste to dokázali, už i tady dole
s námi. Děkujeme moc.

Poslední dobou zase hodně
poslouchám hudbu.
Říká se, že hudba uklidňuje,
osvobozuje, že léčí,
že přináší radost,
klid, mír a vyrovnání.

Já nevím. Mně stačí zazpívat si:
Ach synku synku …
(doma nejsi).


Žádné komentáře: