Stále ten netopýr
a je jich čím dál víc a víc,
jejich třepetatá třepetatá,
mihotavý třepotavý let,
kolem vábícího světla LAMP.
Jako ta košilela třepetatá,
třepetatá co ve vzduchu
se uvolila
a stále se jen třepetatá,
ve vzduchu,
jak by se dočista OHOLiLa.
Třepetatá, třepetatá,
tak se ta křídla uvoLniLa
a jak by mne zcela pohLtiLa
černá, drobná, rychlá
a zdobná! ta křídla.
Kam kampak mě unesou?
tou svou silou nesmírnou!
Nebo ať!, klidně kdo ví?,
možná i vesmírnou?
Já však stále pokračuji v dál,
jakobych ze země ani ještě
ni nepovstal
a aniž bych stál opodál,
kráčím dál,
však jen co noha nohu MiNE.
Nohama na zemi pevně připoután,
s hlavou v oblacích,
stále jen zas a zas a věřte mi,
jen velmi nerad,
nohama drtím a podrážkami ničím,
opět ZDE velmi nerad;
Šneky a Slimáky
jež nevidím, v té noční tmě
a jichž je tu teď hodně
a každé křupnutí píchne jen
a lehce zabolí.
LEČ JE POZDĚ A ČAS JE
JÍT SPÁT.
DOBROU NOC MOC.
KAŽDÉMU AŤ SPÍ SE
A KRÁSNĚ SNÍ SE
CELOU NOC MOC!
#buona_dolce_notte
Žádné komentáře:
Okomentovat