Včera jsem měl zvláštní pocit:
Vítr foukal a bříza se
hýbala,
respektive to listí se ve větru třepotalo.
Já normálně měl pocit,
že ten vítr mi, skrzevá tu břízu,
něco zajímavého a krásného povídá.
Něco mi povídal a já
tak úplně přesně nerozuměl co,
ale bylo to moc krásný.
Škoda, že jsem zrovna neměl víc času
to řádně to prostudovat,
protože
možná bych porozuměl,
co mi ten vítr vlastně říká.
Každopádně to bylo něco moc
hezkýho,
to jsem cítil, to jsem věděl,
protože z toho šel ohromný,
snad dokonce nebeský,
klid a mír.
Moc hezký … to bylo.
Žádné komentáře:
Okomentovat